Vše pro vaše miláčky....

Kastrace koček

04.10.2008 17:18

Kastrace koček obou pohlaví patří k rutinním úkonům prováděným veterinárními lékaři. Kastrace je jednou z metod sterilizace (zabránění rozmnožování). Kastrace znamená odstranění pohlavních orgánů (varlat u samců a vaječníků u samic) a jedná se o zákrok chirurgický , pro který je nutná narkóza. U samců jde (pokud jsou obě varlata v šourku) o úkon jednodušší , protože se proniká přes kůži šourku a obaly varlat přímo k varlatům (viz obrázek č. 1). U samic a samců , kterým varle nebo varlata zůstala v břiše (nedošlo k sestupu varlete nebo varlat do šourku) je operace trochu složitější , protože je pro přístup k pohlavním orgánům nutné otevřít břicho (viz obrázek č. 2) , po operaci je nutné zvířatům zabránit po určitou dobu ve snaze dostat se na vyvýšená místa a seskakovat z nich dolů – aby se nevytvořila pooperační kýla , a některým zvířatům je nutné zabránit v olizování a okusování rány – aby si do rány nezanesla infekci (viz obrázek č. 3).

   Kočky obou pohlaví jsou kastrovány tradičně ve věku okolo 6 měsíců stáří , avšak The Cat Group (federace profesionálních organizací zabývajících se welfare [=pohodou] koček) doporučuje kastrovat kočky obou pohlaví ve věku okolo 4 měsíců stáří.

   Kočky i kocouři jsou kastrování jsou kastrováni převážně z těchto důvodů :

-         aby se zabránilo jejich nekontrolovanému rozmnožování , což by se dalo říci i jinak – žádná nechtěná koťata

-         kastráti se více drží doma – dojde k omezení počtu autoúrazů kastrovaných koček obou pohlaví

-         kastráti omezí i značkování svého teritoria močí , u kastrovaných kocourů vymizí silný zápach jejich moči

-         u kastrovaných koček zmizí projevy „falešné březosti“

-         omezí se riziko šíření některých závažných virových chorob koček (například FeLV , FIV) přenášených při šarvátkách kocourů nebo při pohlavním styku kocoura a kočky

-         kastráti většinou projevují ke svému pánovi větší pozornost

-         u kastrátů přetrvává mladistvý vzhled a chování

-         u kastrovaných koček se ve vyšším věku nevyskytne hnisavý zánět dělohy a pokud se kočka vykastruje před dosažením prvního roku svého života , omezí se i riziko výskytu zhoubných nádorů na mléčné žláze

   Odstraněním varlat nebo vaječníků se zastaví tvorba pohlavních hormonů , které mimo svůj hlavní vliv na rozmnožování a sexuální chování působí i na růst kostí , tělesný vzhled , využití živin z potravy a na činnost močového měchýře.

   Bylo prokázáno , že u kastrátů hrozí až trojnásobné riziko vzniku obezity než u nekastrovaných koček obou pohlaví. To je dáno tím , že u kastrovaných koček dojde k „přepnutí“ na úsporný režim ve spotřebě energie získané z krmiva už velmi brzo po kastraci a tak štíhlá kastrovaná kočka krmená po zákroku stejně jako před ním začíná ukládat ve svém těle tuk a tloustne. Kastrovaný kocour brzy po zákroku se spíše přejídá a až za nějakou dobu po kastraci (asi za 3 měsíce – poté , co úplně zmizí samčí pohlavní hormon z krve) kastrovaný kocour „přepíná“ na úsporný režim spotřeby energie z krmiva , výsledek je však stejný jako u kastrované kočky – kastrovaný kocour tloustne také.

   Díky zvýšenému riziku vzniku obezity existuje u kastrátů asi 2 až 4 x vyšší pravděpodobnost onemocnění cukrovkou (hlavně u kastrovaných kocourů) a asi 3 x vyšší pravděpodobnost onemocnění močovými kamínky proti nekastrovaným kočkám obou pohlaví.

   Jak proti vzniku obezity po kastraci bojovat ?

-         hlídat množství kastrátem přijatého krmiva za den (kastrát by neměli přijímat více než 50 kilokalorií na kilogram své tělesné váhy na den) , nedávat mu žádné pamlsky

-         podněcovat kastráty k pohybu pomocí různých hraček , prolézaček a her

-         jako potravinový doplněk přidávat do krmiva L-karnitin a aminokyselinu lysin. Bylo prokázáno , že se přidáním těchto látek do krmiva zvyšuje využívaní tělesného tuku jako živiny pro tvorbu energie pro tělo , a zároveň že tyto látky podporují tvorbu svalové hmoty.

   Jak bojovat proti tvorbě močových kamínků ?

-         bylo prokázáno , že určité organismu kočky neškodné látky ovlivňují chemické vlastnosti moči (pH) a že přídavek těchto látek do krmiva udrží pH moči na hodnotách , kdy se kamínky nevytvářejí (u mladších koček v rozmezí pH 6,2 až 6,4 a u starších koček v rozmezí pH 6,4 – 6,6)  

   Existují i krmiva určená specielně pro kastráty (většinou od renomovaných zahraničních firem) při jejichž zkrmování dle návodu na originálním obalu nebo podle doporučení veterinárního lékaře není nutné přidávat další krmné doplňky.

   To , jestli bude mít kastrát nějaké zdravotní problémy , záleží velkou měrou na zodpovědnosti jeho pána (zdali bude respektovat požadavky organismu kastráta). Nicméně ve vyspělých zemích Evropy je běžný stav , že 95% koček obou pohlaví , kterým je poskytována alespoň nějaká veterinární péče , jsou kastráti.

 

Použitá literatura :

Maud van de Stadt-Gould , Feline Neutering , Hill´s Clinical Update , 2006 , Issue 5 , 2 - 5

 

 

Vyhledávání

Kontakt

MVDr. Darina Šaršonová, MVDr. Leopold Šaršon Sadová 149/2, 678 01 BLANSKO 516 410 910